*1.díl* Vlčí krev
Záchrana
,, Panebože! Dělejte něco! Vždyť pořád nevstává! "
,, Dala jsem ji na kapačku... víc pro ni udělat nemůžu. Musí se probudit sama. " Začínala jsem rozpoznávat ustarané hlasy.
Ani nevím, jak jsem se v ten okamžik cítila, ale určitě to byl pocit, který jsem nikdy v životě nezažila. Připadala jsem si prázdná a myslela jsem si, že se každou chvíli pozvracím. Ani se mi nechtělo otevřít oči, ale chtěla jsem hlasy utišit, protože mi z nich v hlavě tříštilo.
,,Cary(čti Kery)? Ty žiješ!? To jsem tak ráda," zakřičela moje sestra, rychle se ke mě sehnula a obejmula mě, zatímco já se zpamatovávala z jejího nadšeného hlasitého hlasu. ,,že jsi v pořádku!" dokončila sestra v bílém po mé pravici už potichu. Můj zrak teď spočinul na hezké dívce s černo-fialovými vlasy, spokojeně se na mě usmála.
,,Vítej mezi námi! Já jsem Eris." dodala. Zjistila jsem, že jsem po celém těle pokousaná a oblečení mám od kreve - nebyl to zrovna dvakrát hezký pohled. ,,C-co se to sstalo?" snažila jsem se ze sebe dostal pár slov, ale v krku mi strašně škrábalo. ,,Tvá sestra tě našla v lese, když měla hlídku... byla jsi obklopená hladovou smečkou vlků..." vypráví mi citlivě sestřička Eris. ,,Vlastně to asi nevíš, ale je 24.12. , byla jsi dlouho v mém vlastím vyrobeném komatu." pokračovala. ,,Jsou Vánoce! A to, že ses probudila je pro mě ten největší dárek!" brečí moje sestra Deyna (čti Dejna). ,,A kde-e to jsme?" vyptávám se dál a pokusím si sednout, motá se mi hlava.
,,Jsme u Klanů Serendů. To jsou klany, které jsou proti Vyvoleným." odpoví Eris. ,,A kdo to jsou Vy-volení?" zajímám se. ,,To jsou s*áči s penězi, kteří si vyskakují na nás, kterým už nezbylo nic." rozčílí se Deyna a bouchne do sedačky na které sedím.
,,Víceméně," přídá se Eris a odpojuje mi opatrně kapačku. ,,Prostě, chcou ovládnout tento svět a zničit nás. Říkají nám Nečistí, protože jsme prý jen chátra, která neumí nic jiného než dělat bordel." zhrne Eris a pečlivě si mě prohlédne. ,,Vypadá to, že ti budeme muset vybrat nějaké jiné hadry." řekne a naklopí šikmo hlavu, sestra přikývne a já poslušně souhlasím.
Je mi z toho nanic! V tom oblečení už se nedalo vydržet, a tak jsem ráda. Potom se Eris ztratí za dveřmi a ukáže se s věšákem na oblečení.
Stoupnu si a společně vybíráme. Některé věci jsou docela potrhané a jiné smrdí.
Takže jsem byla ráda, že se mi našla vhodná košile, ryfle a triko. ,,No vidíš, jak ti to sekne!" prohlásí pak Eris, když jsem se jim ukázala.
,,Tak a tady máš náhrdelník, který celý náš klan spojuje," řekne Deyna a potom se jí trochu zlomí hlas.
Přistoupí ke mě a dá mi náhrdelník s hvězdou na krk. ,,A to jsem prošla bez žádné zkoušky?" vyzvídala jsem, protože je vždy přece nějaký ten obřad nebo tak. ,,Byla jsi ve špatném stavu. Zkouška asi ještě bude následovat, ale náš bos už ti ho dal teď... Možná se mu líbíš." zasměje se mile Eris a položí mi ruku na rameno. Usměju se. Je mi dobře, když mám pocit, že někam patřím...
..............................................................................................................................
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Wow
(Evča (http://www.blog4mydreams.estranky.cz/), 18. 4. 2012 12:35)